|
Mužstvu FC Sebranka Stochov to
letos skvěle šlape. Vždyť v úvodních 8 kolech letošní soutěže
okusilo hořkost porážky jen jednou, zbylých 6 zápasů vyhrálo
a díky tomu se vyhřívalo na druhém místě tabulky. Náš tým
ale domácím borcům zatrhl tipec, z čehož asi měli největší
radost letos zatím stoprocentní PK Třebusice.
I když s notnou dávkou štěstí, přesto jsme ze Stochova odjížděli
s vítězstvím 5:7 (2:5). Jak již bývá poslední dobou naší
tradicí, mužstvo na zápas jsme dávali horko těžko dohromady.
Ze sestavy nám vypadl zraněný V.Vymětalík,
plesající učitel M.Mára a v
neposlední řadě i R.Louček. Proto
musel letos poprvé nastoupit i náš předseda P.Listík,
pro kterého to byla premiéra velice úspěšná. Dalo by se říci,
že jsme přijeli do Stochova zápas důstojně odehrát, nějaký
bodík by pro nás v dané situaci byl něco navíc. Jak se ale ukázalo
v průběhu zápasu, soupeř byl v podstatě hodně neškodný a
jejich hra absolutně neodpovídala postavení v tabulce. Hned v
první minutě zápasu využívá R.Karas
zaváhání domácí obrany a dává první branku zápasu. V
9.minutě po dobře rozehraném rohovém kopu zvyšuje náš náskok
Z.Urban. A když ve 12.minutě načíná
svou dnešní kanonádu R.Mošnička,
hrstka domácích fanoušků si musela připadat jako ve špatném
snu - 0:3. Bohužel jsme ještě do poločasu udělali dvě
hrubky v obraně, z nichž absolutně tápající domácí tým stačil
snížit na 2:3. V 16 a 17.minutě ale začala opět úřadovat
pravačka R.Mošničky (první branka
byla mylně připsána P.Listíkovi) a
proto poločas skončil 2:5. Ve druhém poločase jsme se díky
úbytku sil (nejsme už zrovna nejmladší) zaměřili hlavně na
obranu. To nám ale bylo málem osudné. I když stochovští
opravdu vypadali, že snad ani vyhrát nechtějí, hnáni svými někdy
i hodně sprostými fanoušky, dokázali zápas ještě
zdramatizovat. Ve 23 a 26.minutě snižují svými dvěmi brankami
na 4:5. Dalších 10 minut se odehrává vysoce taktický boj
z obou stran, v nichž má samozřejmě navrch domácí tým, který
se snaží srovnat skóre. To se jim nakonec po pár neproměněných
šancích ve 36.minutě daří, k naší smůle si ale tuto branku dáváme
po neporozumění obránců s naším gólmanem sami. A tak to
vypadalo na remízu. Ovšem v následující 37.minutě zahrávají
domácí v tísni rukou v malém vápně a z následné penalty, kdo
jiný než R.Mošnička, střílí naší
šestou, vlastně vítěznou branku. Poté ještě domácí tlačí,
přesto se ale k zakončení moc nedostávají. V poslední vteřině
zápasu, kdy domácí zničehonic přestali hrát, završuje svůj
vynikající výkon dnes pětibrankový R.Mošnička
- 5:7. Ne, že bychom předvedli
kdovíjaký skvělý výkon, ale ve světle našich problémů se
sestavou jsou tyhle tři bodíky hodně cenné. |
